Kolubarský okruh (Kolubara)
Kolubarský okruh (, cyrilicí Колубарски округ) se nachází na západě centrálního Srbska, se správním centrem ve Valjevu. V roce 2011 zde žilo 174 513 obyvatel. Se svojí rozlohou 2 474 km2 představuje 2,8 % rozlohy Srbské republiky.
Okruh nese název podle řeky Kolubara, která protéká západo-východním směrem přes oblast Kolubarského okruhu. Jižní hranici okruhu představují pohoří Povljen a Maljen. Severní část okruhu (okolo města Ub) je rovinatá, snižuje se postupně k řece Sávě.
Okruhem prochází Železniční trať Bělehrad - Bar, která představuje hlavní železniční spojnici okruhu se zbytkem země. Ve výstavbě je rovněž dálnice, která spojí údolí řeky Kolubary s Bělehradem. Hlavním silničním spojem je nicméně i v současné době tzv. Ibarská magistrála.
V roce 1998 došlo na jihu Kolubarského okruhu k nejsilnějšímu zaznamenanému zemětřesení v historii Srbska o magnitudě 5,5. K dalším silným zemětřesením v Srbsku došlo v letech 1983 a 2010. Jejich epicentra se nacházela několik desítek kilometrů jihovýchodně od tohoto okruhu.
Okruh zahrnuje následující města:
* Osečina
* Ub
* Lajkovac
* Valjevo
* Mionica
Okruh nese název podle řeky Kolubara, která protéká západo-východním směrem přes oblast Kolubarského okruhu. Jižní hranici okruhu představují pohoří Povljen a Maljen. Severní část okruhu (okolo města Ub) je rovinatá, snižuje se postupně k řece Sávě.
Okruhem prochází Železniční trať Bělehrad - Bar, která představuje hlavní železniční spojnici okruhu se zbytkem země. Ve výstavbě je rovněž dálnice, která spojí údolí řeky Kolubary s Bělehradem. Hlavním silničním spojem je nicméně i v současné době tzv. Ibarská magistrála.
V roce 1998 došlo na jihu Kolubarského okruhu k nejsilnějšímu zaznamenanému zemětřesení v historii Srbska o magnitudě 5,5. K dalším silným zemětřesením v Srbsku došlo v letech 1983 a 2010. Jejich epicentra se nacházela několik desítek kilometrů jihovýchodně od tohoto okruhu.
Okruh zahrnuje následující města:
* Osečina
* Ub
* Lajkovac
* Valjevo
* Mionica
Mapa - Kolubarský okruh (Kolubara)
Mapa
Státní území - Srbsko
Srbská vlajka |
Území dnešního Srbska, nepřetržitě osídlené od paleolitu, zažilo v 6. století stěhování Slovanů, v raném středověku zde vzniklo několik regionálních států, které byly střídavě podřízeny Byzantské říši, Franské říši a Uherskému království. Srbské království získalo uznání Svatého stolce a Konstantinopole v roce 1217 a svého územního vrcholu dosáhlo v roce 1346 jako Srbská říše. Do poloviny 16. století Osmanská říše obsadila celé území dnešního Srbska; osmanskou vládu občas přerušila Habsburská říše, která se od konce 17. století začala rozšiřovat směrem do středního Srbska a zároveň si udržela oporu ve Vojvodině. Na počátku 19. století byl srbskou revolucí založen národní stát jako první konstituční monarchie v regionu, která následně zvětšila své území. Po ztrátách v první světové válce a následném sjednocení bývalé habsburské koruny Vojvodiny se Srbskem země spoluzaložila s dalšími jihoslovanskými národy Jugoslávii, která v různých politických formacích existovala až do jugoslávských válek v 90. letech 20. století. Během rozpadu Jugoslávie vytvořilo Srbsko unii s Černou Horou, která byla v roce 2006 mírově rozpuštěna, čímž byla poprvé od roku 1918 obnovena nezávislost Srbska jako suverénního státu. V roce 2008 představitelé Kosovského shromáždění jednostranně vyhlásili nezávislost, což se setkalo se smíšenými reakcemi mezinárodního společenství, zatímco Srbsko si Kosovo nadále nárokuje jako součást svého suverénního území.
Měna / Jazyk (lingvistika)
ISO | Měna | Symbol | Platné číslice |
---|---|---|---|
RSD | Srbský dinár (Serbian dinar) | дин or din. | 2 |
ISO | Jazyk (lingvistika) |
---|---|
BS | Bosenština (Bosnian language) |
HU | Maďarština (Hungarian language) |
SR | Srbština (Serbian language) |